Pacienti s karcinomem tlustého střeva a konečníku žijí průměrně o 4 roky déle než před 10 lety.
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi druhé nejčastější nádorové onemocnění u mužů i žen v ČR. V Evropě se tak řadíme mezi země s jeho nejvyšším výskytem. Díky pokroku ve výzkumu a dostupnosti moderních léčebných a diagnostických metod bývá nemoc odhalena dříve. Pacienti se tak dožívají vyššího věku a léčba má celkově pozitivní vliv na kvalitu jejich života.
Ložisko zhoubného nádoru může vzniknout v kterékoliv části tračníku nebo konečníku. Hlavními příznaky nemoci jsou změna pravidelnosti stolice, střídání průjmu a zácpy, přítomnost krve ve stolici, trávicí potíže, ztráta hmotnosti, chudokrevnost a únava. Mnohdy jsou počátky onemocnění zcela bez příznaků a uvedenými symptomy se projeví až pokročilý karcinom (s matastázami). Proto je velmi důležitý screening kolorektálního karcinomu. Pacientů s kolorektálním karcinomem (KRK) přibývá, ale úmrtnost pozvolna klesá. Nejvyšší šance na úplné uzdravení je při včasném záchytu onemocnění.
„Biologická léčba v kombinaci s chemoterapií významně posunula přežití pacientů s generalizovaným karcinomem. Přestože pokročilý kolorektální karcinom nadále není vyléčitelné onemocnění, lze ho nyní považovat za chronicky léčitelné. Navíc nádory zachycené v raném stádiu mohou být operací a následnou zajišťovací terapií trvale vyléčeny,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Dnes je dostupných více protinádorových léků, které je možné podávat jak jednotlivě, tak v kombinaci. „Inovativní léčba má prokazatelný dopad na prodloužení života pacienta. V řadě případů se pacient zcela nevyléčí, ale je zásadně ovlivněna kvalita jeho života,“ říká Bc. Tomáš Kubera, výkonný ředitel a člen výkonného výboru občanského sdružení ONKOMAJÁK, z.s.
V ČR je zaveden screeningový program (vyšetření stolice a/nebo kolonoskopie), jehož by se měli účastnit lidé od 50. roku života v přesně stanovených intervalech. V určitých případech, jako jsou genetická zátěž nebo při výskytu alarmujících příznaků (například krev ve stolici), je nutné provést vyšetření i v mnohem nižším věku. Proto bývají nádory zachyceny podstatně dříve.
To znamená, že počet nemocných stoupá, ale úmrtnost se snižuje – například v roce 2016 bylo v ČR více než 55 tisíc pacientů s tímto onemocněním, mortalita klesla na 3 400 případů. Klesá také počet pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci, v roce 2016 došlo až ke třetinovému poklesu ve srovnání s rokem 2009.
„Z dat České správy sociálního zabezpečení dále vyplývá, že v letech 2010 až 2017 se u diagnózy zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku ušetřilo celkem 486 milionů korun vyplacených na invalidních důchodech,“ uvádí závěrem Jakub Dvořáček.
Léčba je v současné době čím dál lepší, účinnější a šetrnější, pacienti tak žijí déle a mají poměrně kvalitní život. Pokud léčba„zabere“ přináší nemocným zlepšení. Stává se ale, že nádor na léčbu někdy nereaguje. Podle mě je problém v tom, že inovativní léčbu lze použít při vyčerpání léčby levnější, tedy pokud tato léčba pacientovi nepřinesla očekávané zlepšení. Pacient je ale v té době již značně oslaben. Léčba je velkým náporem na tělo, ale i psychiku pacienta. Správně indikovaná léčba přináší téměř vždy zlepšení. K tomu by mělo být přihlédnuto, i když je léčba drahá a biologická léčba zatím poměrně málo dostupná. Domnívám se, že ve většině případů je inovativní léčba pro pacienty méně zatěžující než např. chemoterapie, kterou někteří lékaři předepisují „preventivně“ a mnohdy zcela zbytečně a neindikovaně. Na druhou stranu vím, že se biologická léčba nehodí pro každého pacienta.
Marie Ředinová,
České ILCO, z.s.
Materiály z tiskové konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu na téma "Léčba kolorektálního karcinomu: nové možnosti léčby a důraz na screening" konané 04.11.2021.
