Při příznivém průběhu onemocnění má šanci dožít se stejného věku jako jeho vrstevníci.
Cukrovka je ve světě i u nás jednou z nejrozšířenějších chorob. Česká republika patří v rámci Evropy k zemím s největším počtem nemocných. V roce 2030 u nás bude podle odhadů zhruba 1,3 milionu diabetiků. Nejčastějším typem je diabetes 2. typu, který v 85 % vzniká zpravidla v dospělosti. Diabetes 1. typu začíná v dětství a je ho nutné léčit inzulinem.
Diabetes není homogenní chorobou. Pacienti mohou trpět žízní, hubnutím i při normální chuti k jídlu, u některých pacientů dochází v důsledku nestálé koncentrace glukózy v krvi k záchvatům „vlčího“ hladu, častému nočnímu močené, sklonem k infekcím a únavou. Vysoká koncentrace glukózy v krvi (tzv. hyperglykemie) vede k častému výskytu komplikací, například k srdečné cévním onemocněním (infarkt, cévní mozková příhoda), neuropatii (postižení nervů a ztrátě citlivosti zejména dolních končetin), postižení očí (diabetická retinopatie) a postižení ledvin (diabetická nefropatie), které může končit ledvinným selháním. Může dojít až k porušení celistvosti kožního povrchu, zejména dolních končetin. Hnisavé diabetické vředy mnohdy vyžadují provést amputaci (části) končetiny. Jen v České republice bylo v roce 2016 téměř 10 000 diabetiků po amputaci dolní končetiny.
Díky pokrokům v léčbě diabetu se daří jeho nebezpečným a nákladným komplikacím předcházet nebo oddalovat dobu jejich nástupu. Velmi důležitá je edukace pacienta, protože stejně důležité jako aplikace léků jsou dodržování diety a fyzická aktivita.
Za posledních zhruba 13 let bylo schváleno a uvedeno na trh přes 20 nových léčiv. Zavedení inzulínových pump (zatím jsou dostupné jen pro diabetiky 1. typu), respektive senzorů pro měření výšky glykemie, pacientům významně pomohlo s přesným monitorováním hladiny krevního cukru a dávkováním inzulínu.
„Kombinace různých tříd léčiv do jedné pilulky značně zjednodušila dávkování, přispěla k důkladnějšímu dodržování léčebného režimu, a tím i k větší efektivitě léčby,” uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Diabetici dnes mají dobu dožití srovnatelnou se zbytkem populace. Jak roste očekávaná doba dožití pacientů (v roce 2018 vzrostla na 79 let), roste i celkový počet pacientů s diabetem v populaci. I přes vyšší prevalenci se však daří snižovat počet hospitalizovaných a více než polovina pacientů se z pobytu v nemocnic vrací dříve než za týden.
Léčba diabetiků zatěžuje rozpočet zdravotnictví. Největším problémem jak z hlediska zdravotního, tak i ekonomického jsou totiž pozdní komplikace diabetu, které se dají kvalitní léčbou odvrátit, nebo oddálit.
Současná léčba šetří rovněž na invalidních důchodech. Pacienti jsou schopni zůstat déle ekonomicky aktivní bez potřeby pobírat důchod. „Kumulativní úspory na důchodech pro diabetes 2. typu činily v letech 2010 až 2018 171,7 milionu korun. Počet hospitalizovaných pacientů se za období 2010 až 2017 snížil o 28 tisíc. V roce 2030 by díky inovativním lékům mohl stát ušetřit až 40 milionů korun za rok na vyplacených invalidních důchodech diabetiků,” doplňuje Jakub Dvořáček.
Inovativní léčba přináší pacientům s diabetem lepší perspektivu z hlediska prevence vzniku pozdních komplikací diabetu, protože umožňuje výrazně snadněji dosahovat individuálně nastavené terapeutické cíle než klasická léčba. V současné době je inovativní léčba dostupná, ale úhrada z veřejného zdravotního pojištění má velké množství preskripčních omezení, např. příliš vysoký Glykovaný hemoglobin i body mass index nutný k nasazení hrazené terapie inovativními léčivými přípravky. Léčba pomocí těchto léčebných prostředků je nasazována až při selhání klasické terapie, ke které je přidávána. Navíc některé kombinace současné a inovativní terapie nejsou schválené k úhradě, přestože fungují a mají výsledky. Mnohdy to znamená, že dojde k progresi pozdních komplikací diabetu dříve, než má diabetolog možnost hrazenou inovativní léčbu nasadit.
Léčba přináší nemocným zlepšení zejména tam, kde byl přechod na inovativní terapii spojen s novou cílenou edukací, zaměřenou také na selfmonitoring glykémie, potřebný pro správné nastavení optimálního dávkování nové terapie. Zejména u některých neinzulínových injekčních preparátů, které se mohou aplikovat 1x týdně, se výrazně zlepšila kvalita života. Pacienti, kteří mají přirozenou averzi k injekční aplikaci jakéhokoliv léčiva, jsou ochotni na aplikaci 1x týdně daleko snadněji přistoupit (v tom případě, není injekční podávání léčiva překážkou, jako například u nutnosti aplikace inzulínu 4x denně). Perspektiva kvalitního života s diabetem je výrazně vyšší, protože se značně sníží, nebo oddálí vznik pozdních komplikací, které osoby s diabetem významně invalidizují.
Výsledky léčby jsou ale podmíněny motivací pacienta, ochotou dodržovat doporučení léčebného týmu, zejména v oblasti režimu a životosprávy a provádět SMBG. Pokud se výsledky po přechodu na inovativní léčbu dostavují relativně brzy, o čemž dosahované výsledky hovoří zcela přesvědčivě, je perspektiva efektivity této terapie vyšší. V konečném důsledku jsou pacienti ochotni, si za takovou terapii, která je efektivní a účinná i připlatit, pokud je doplatek v mezích únosné míry. To je ale velmi individuální a neplatí to absolutně u všech, kteří na inovativní terapii byli dosud převedeni. V mnohých případech byli pacienti velmi rozčarováni, když zjistili, že tuto velmi dobře fungující terapii, kterou si uhradili, protože zvolená kombinace u nich prokázala velmi vysokou efektivitu, jim zdravotní pojišťovna nezapočítala do maximálního limitu úhrady za léky.
Mgr. Vlastimil Milata,
DIAKTIV CZECH REPUBLIC z.s.
Materiály z tiskové konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu s názvem "Moderní léčba diabetu. Co čeká pacienty po koronavirové epidemii?" konané 14.05.2020.
