Inovativní léčba, včetně moderních lékařských postupů, se zásadním způsobem projevuje na zdraví obyvatelstva, prodlužuje délku a zkvalitňuje život pacientů. Aktivity inovativních farmaceutických společností dále přispívají k růstu hrubého domácího produktu a podporují zaměstnanost. Společnosti prostřednictvím širokého spektra svých aktivit napomáhají ulehčit rozpočtům nemocnic i pojišťoven. Unikátní studie Inovace pro život mapuje dopady inovativní léčby na pacienta, zdravotní a sociální systémy i ekonomiku ČR.
Síla inovací
Inovativní léčba a moderní léčivé přípravky přinášejí významné benefity a přidanou hodnotu ve třech hlavních oblastech: ekonomický přínos (přidaná hodnota inovativních farmaceutických společností v České republice), demografický přínos (přidaná hodnota inovativních léčebných metod a léčiv pro demografický vývoj) a sociální přínos (přidaná hodnota společensko-finanční daná zvýšenou kvalitou života pacientů).
„Moderní personalizovanou léčbou se již brzy bude léčit více českých pacientů. Na léčiva však nemůžeme nahlížet jako na jednorázový výdaj, ale spíše jako na investici. Klíčový je reálný pohled na celkové spektrum nákladů, a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale především v oblasti sociálního rozpočtu či důchodového pojištění. Měli bychom o tom diskutovat, jsme totiž v přechodovém období a české zdravotnictví čekají velké změny,” říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Ekonomický dopad
„Hospodářský dopad inovativního farmaceutického průmyslu se mezi lety 2010 a 2018 výrazně zvýšil, pokud jde o příspěvek k HDP i zaměstnanosti. Průmysl svými aktivitami a investicemi generuje obrat v celkové výši 42 miliard korun s relativně vysokým multiplikačním efektem,“ řekl makroekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Ing. Miroslav Zámečník. Přínos inovativního farmaceutického průmyslu je srovnatelný s oblastí informačních technologií, výroby chemikálií či telekomunikací.
„Inovativní aktivity mají vliv také na další stakeholdery, jako jsou nemocnice, pojišťovny či Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ říká Jakub Dvořáček. Realizované náklady, slevy a podpůrná opatření inovativních farmaceutických firem představují významný doplňkový zdroj jejich financování.
Inovativní farmaceutický průmysl rovněž vytváří zhruba 14,5 tisíce pracovních míst a další stále přibývají. Z toho více než 7 tisíc je přímých pracovních míst, dalších sedm tisíc je nepřímých. Rozšiřuje se také okruh dodavatelů členských společností AIFP, kteří díky spolupráci mohou financovat své činnosti a platit zaměstnance v sektoru přepravy, marketingu či IT.
Demografické přínosy
Z demografického hlediska se moderní léčba přičinila k prodloužení a zkvalitnění života. Personalizovaná léčba v posledních letech významně zvýšila předpokládanou délku dožití pacientů. Počet ušetřených let života v pouhých pěti terapeutických oblastech (roztroušená skleróza, chronická obstrukční plicní nemoc, diabetes mellitus 2. typu, zhoubný nádor prsu a rakovina prostaty) činil v obdobích 2012–2014 a 2015–2017 více než 27 000 let.
„Jedním z případů může být roztroušená skleróza. Díky včasné léčbě dochází k pomalejší progresi onemocnění. V posledních letech mají pacienti společně s lékařem možnost aktivně rozhodovat o způsobu léčby. Tím klesá nutnost hospitalizace i ambulantní péče. Téměř u všech diagnóz je zaznamenán nárůst počtu pobytů v nemocnici do 1 týdne a skoro u všech diagnóz uvedená kategorie roste nad 50 % hospitalizací,” uvedl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Sociální přínosy
Díky menšímu počtu hospitalizací a kratšímu pobytu v nemocnicích vzrostl počet pacientů schopných vrátit se zpět na pracovní trh. Lidé jsou produktivnější a vytvářejí tak vyšší hodnotu.
„Jen na kratších hospitalizacích a nižším počtu invalidních důchodů u roztroušené sklerózy v období 2010–2017 ušetřil stát minimálně 560 milionů korun. Obdobné úspory studie odhalila i v dalších oblastech léčby. Dopad inovativní léčby musíme umět spočítat, nejde o malé částky,” uvádí Jakub Dvořáček. Dodatečné úspory v důsledku nižší potřeby invalidních důchodů i kratších pobytů v nemocnici v devíti analyzovaných terapeutických oblastech potom tvoří bezmála 5 miliard korun.
Celkové úspory jsou ale pravděpodobně vyšší. Předložený výpočet totiž nezohledňuje veškeré složky, jako jsou úspory související s léky užívanými během hospitalizace či vyplývající z vyšší produktivity rodinných příslušníků.
Závěrem
Na studii Inovace pro život můžeme vidět, že inovativní léky zásadně ovlivňují demografickou, sociální i ekonomickou oblast. Vyplývá z ní, že inovativní léčiva jsou přidanou hodnotou jak pro pacienty, tak i pro sociální a zdravotní systém ČR.
„Pokud budou všechny parametry, včetně legislativy, dobře nastaveny a budeme-li dopady personalizované léčby pravidelně monitorovat, pak vstup inovativní léčby do českého zdravotnictví zvládne rozpočet, pacienti se k novým lékům dostanou včas a průmysl bude generovat další ekonomické benefity,” uzavírá Jakub Dvořáček.
